 |
| وَاللَّيْلِ إِذَا يَغْشَىٰ {١} |
1. Při NOCI, když (temnem) halí; |
| وَالنَّهَارِ إِذَا تَجَلَّىٰ {٢} |
2. a při dnu, když závoj odhalí; |
| وَمَا خَلَقَ الذَّكَرَ وَالْأُنْثَىٰ {٣} |
3. a při tom, jenž stvořil mužské a ženské (pohlaví): |
| إِنَّ سَعْيَكُمْ لَشَتَّىٰ {٤} |
4. zajisté snaha vaše se různí! |
| فَأَمَّا مَنْ أَعْطَىٰ وَاتَّقَىٰ {٥} |
5. Pročež, pokud se týče toho, jenž dává (almužnu) a (Boha) se bojí, |
| وَصَدَّقَ بِالْحُسْنَىٰ {٦} |
6. a víru dává tomu nejkraššímu: |
| فَسَنُيَسِّرُهُ لِلْيُسْرَىٰ {٧} |
7. tomu usnadníme cestu k snadnému. |
| وَأَمَّا مَنْ بَخِلَ وَاسْتَغْنَىٰ {٨} |
8. Ale pokud se týče lakomce soběstačného, |
| وَكَذَّبَ بِالْحُسْنَىٰ {٩} |
9. jenž lží zove to nejkrašší: |
| فَسَنُيَسِّرُهُ لِلْعُسْرَىٰ {١٠} |
10. tomu usnadníme cestu k obtížnému; |
| وَمَا يُغْنِي عَنْهُ مَالُهُ إِذَا تَرَدَّىٰ {١١} |
11. a co prospějí mu statky jeho, když (v peklo) vržen bude |
| إِنَّ عَلَيْنَا لَلْهُدَىٰ {١٢} |
12. Zajisté na nás jest (správné) vedení, |
| وَإِنَّ لَنَا لَلْآخِرَةَ وَالْأُولَىٰ {١٣} |
13. neb zajisté nám přináleží moc nad životem budoucím i pozemským. |
| فَأَنْذَرْتُكُمْ نَارًا تَلَظَّىٰ {١٤} |
14. Pročež varuji vás před ohněm planoucím |
| لَا يَصْلَاهَا إِلَّا الْأَشْقَى {١٥} |
15. v němž bude péci se jen ten nejbídnější: |
| الَّذِي كَذَّبَ وَتَوَلَّىٰ {١٦} |
16. ten, jenž zval (to vše) lží a odvracel se: |
| وَسَيُجَنَّبُهَا الْأَتْقَى {١٧} |
17. však vzdálen od něho bude bohabojný, |
| الَّذِي يُؤْتِي مَالَهُ يَتَزَكَّىٰ {١٨} |
18. jenž rozdává ze jmění svého, aby čistším stal se; |
| وَمَا لِأَحَدٍ عِنْدَهُ مِنْ نِعْمَةٍ تُجْزَىٰ {١٩} |
19. a nečiní nikomu dobrodiní proto, aby byl odměněn, |
| إِلَّا ابْتِغَاءَ وَجْهِ رَبِّهِ الْأَعْلَىٰ {٢٠} |
20. nýbrž jen z touhy po tváři Pána svého nejvyššího. |
| وَلَسَوْفَ يَرْضَىٰ {٢١} |
21. A zajisté, že bude spokojen! |
|
