 |
| وَالسَّمَاءِ وَالطَّارِقِ {١} |
1. Při nebi a HVĚZDĚ NOČNÍ! |
| وَمَا أَدْرَاكَ مَا الطَّارِقُ {٢} |
2. A co poví ti, co jest hvězda noční? |
| النَّجْمُ الثَّاقِبُ {٣} |
3. Hvězda pronikavě (zářivá). |
| إِنْ كُلُّ نَفْسٍ لَمَّا عَلَيْهَا حَافِظٌ {٤} |
4. Zajisté každá duše nad sebou strážce má. |
| فَلْيَنْظُرِ الْإِنْسَانُ مِمَّ خُلِقَ {٥} |
5. Nechť pohlédne jen člověk na to, z čeho stvořen byl. |
| خُلِقَ مِنْ مَاءٍ دَافِقٍ {٦} |
6. Stvořen byl z vody vystřiklé, |
| يَخْرُجُ مِنْ بَيْنِ الصُّلْبِ وَالتَّرَائِبِ {٧} |
7. z prostřed ledví a kostí hrudních vyšlé. |
| إِنَّهُ عَلَىٰ رَجْعِهِ لَقَادِرٌ {٨} |
8. Pročež jistě (Bůh) moc má; by vrátil jej (k životu), |
| يَوْمَ تُبْلَى السَّرَائِرُ {٩} |
9. v den, kdy zkoumána budou tajemství, |
| فَمَا لَهُ مِنْ قُوَّةٍ وَلَا نَاصِرٍ {١٠} |
10. a kdy síly míti (člověk) nebude, aniž pomocníka. |
| وَالسَّمَاءِ ذَاتِ الرَّجْعِ {١١} |
11. Při nebi, jež se otáčí; |
| وَالْأَرْضِ ذَاتِ الصَّدْعِ {١٢} |
12. při zemi, jež se rozpukává, |
| إِنَّهُ لَقَوْلٌ فَصْلٌ {١٣} |
13. (přísám, že Korán) zajisté jest slovo rozhodné, |
| وَمَا هُوَ بِالْهَزْلِ {١٤} |
14. není Jen žertem (míněno). |
| إِنَّهُمْ يَكِيدُونَ كَيْدًا {١٥} |
15. Oni pak kují léčky své — |
| وَأَكِيدُ كَيْدًا {١٦} |
16. a já též kuji léčky své! |
| فَمَهِّلِ الْكَافِرِينَ أَمْهِلْهُمْ رُوَيْدًا {١٧} |
17. Pomalu jednej s nevěrci: poshov jim (ještě) chvilenku! |
|
