 |
| عَبَسَ وَتَوَلَّىٰ {١} |
1. ZACHMUŘIL SE a odvrátil, |
| أَنْ جَاءَهُ الْأَعْمَىٰ {٢} |
2. že slepec k němu přišel: |
| وَمَا يُدْرِيكَ لَعَلَّهُ يَزَّكَّىٰ {٣} |
3. však co mohlo ti říci, že by snad se nepolepšil, |
| أَوْ يَذَّكَّرُ فَتَنْفَعَهُ الذِّكْرَىٰ {٤} |
4. aneb napomenutí, tak aby prospělo mu, si nerozvážil? |
| أَمَّا مَنِ اسْتَغْنَىٰ {٥} |
5. Pokud se týče bohatce, |
| فَأَنْتَ لَهُ تَصَدَّىٰ {٦} |
6. k němu pozorně ses choval: |
| وَمَا عَلَيْكَ أَلَّا يَزَّكَّىٰ {٧} |
7. a nehledíš na to, že se nepolepšil. |
| وَأَمَّا مَنْ جَاءَكَ يَسْعَىٰ {٨} |
8. Však pokud se týče toho, jenž přichází k tobě s úsilím, |
| وَهُوَ يَخْشَىٰ {٩} |
9. a (Boha) bojí se, |
| فَأَنْتَ عَنْهُ تَلَهَّىٰ {١٠} |
10. jej zanedbáváš. |
| كَلَّا إِنَّهَا تَذْكِرَةٌ {١١} |
11. Ne tak! Korán zajisté jest připomínkou, - |
| فَمَنْ شَاءَ ذَكَرَهُ {١٢} |
12. a kdožkoli chce, nechť si jej připomíná — |
| فِي صُحُفٍ مُكَرَّمَةٍ {١٣} |
13. (psaný) na listech převzácných, |
| مَرْفُوعَةٍ مُطَهَّرَةٍ {١٤} |
14. vznešených, přečistých, |
| بِأَيْدِي سَفَرَةٍ {١٥} |
15. rukama písařů, |
| كِرَامٍ بَرَرَةٍ {١٦} |
16. převzácných, bez viny. |
| قُتِلَ الْإِنْسَانُ مَا أَكْفَرَهُ {١٧} |
17. Zabit budiž člověk! Jak zatvrzelý jest! |
| مِنْ أَيِّ شَيْءٍ خَلَقَهُ {١٨} |
18. Z čeho že Bůh jej stvořil? |
| مِنْ نُطْفَةٍ خَلَقَهُ فَقَدَّرَهُ {١٩} |
19. Z kapky (semene) dle (určeného) rozměru ho stvořil; |
| ثُمَّ السَّبِيلَ يَسَّرَهُ {٢٠} |
20. pak cestu mu usnadnil; |
| ثُمَّ أَمَاتَهُ فَأَقْبَرَهُ {٢١} |
21. pak zemřít dá mu i pohřbí ho; |
| ثُمَّ إِذَا شَاءَ أَنْشَرَهُ {٢٢} |
22. pak, když chtíti bude, vzkřísí ho. |
| كَلَّا لَمَّا يَقْضِ مَا أَمَرَهُ {٢٣} |
23. Však ne - on dosud nesplnil, co Bůh mu byl nakázal! |
| فَلْيَنْظُرِ الْإِنْسَانُ إِلَىٰ طَعَامِهِ {٢٤} |
24. Nechť jen pohlédne na pokrm svůj: |
| أَنَّا صَبَبْنَا الْمَاءَ صَبًّا {٢٥} |
25. my zajisté vodu v proudech dštíme mu; |
| ثُمَّ شَقَقْنَا الْأَرْضَ شَقًّا {٢٦} |
26. pak zemi pukat dáváme v puklinách, |
| فَأَنْبَتْنَا فِيهَا حَبًّا {٢٧} |
27. i vzrůsti dáváme v ní obilí; |
| وَعِنَبًا وَقَضْبًا {٢٨} |
28. a révě též a jeteli; |
| وَزَيْتُونًا وَنَخْلًا {٢٩} |
29. a olivovníku a datlovníku; |
| وَحَدَائِقَ غُلْبًا {٣٠} |
30. a zahradám hustě porostlým; |
| وَفَاكِهَةً وَأَبًّا {٣١} |
31. a ovoci a travinám: |
| مَتَاعًا لَكُمْ وَلِأَنْعَامِكُمْ {٣٢} |
32. k užitku vám a dobytčatům vašim. |
| فَإِذَا جَاءَتِ الصَّاخَّةُ {٣٣} |
33. Ale když přijde děsný (trouby) vřesk, |
| يَوْمَ يَفِرُّ الْمَرْءُ مِنْ أَخِيهِ {٣٤} |
34. v den, kdy člověk bude prchati před bratrem svým; |
| وَأُمِّهِ وَأَبِيهِ {٣٥} |
35. a matkou svou, a otcem svým; |
| وَصَاحِبَتِهِ وَبَنِيهِ {٣٦} |
36. a ženou svou a dětmi svými: |
| لِكُلِّ امْرِئٍ مِنْهُمْ يَوْمَئِذٍ شَأْنٌ يُغْنِيهِ {٣٧} |
37. (v den ten) každý člověk bude sám (s sebou) míti práce dosti. |
| وُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ مُسْفِرَةٌ {٣٨} |
38. V den ten budou tváře zářící, |
| ضَاحِكَةٌ مُسْتَبْشِرَةٌ {٣٩} |
39. smějící se, radující se: |
| وَوُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ عَلَيْهَا غَبَرَةٌ {٤٠} |
40. a budou v den onen tváře prachem pokryté — |
| تَرْهَقُهَا قَتَرَةٌ {٤١} |
41. halit je bude černota: |
| أُولَٰئِكَ هُمُ الْكَفَرَةُ الْفَجَرَةُ {٤٢} |
42. toť budou nevěrci, ti zavilí! |
|
