 |
| إِنَّا أَرْسَلْنَا نُوحًا إِلَىٰ قَوْمِهِ أَنْ أَنْذِرْ قَوْمَكَ مِنْ قَبْلِ أَنْ يَأْتِيَهُمْ عَذَابٌ أَلِيمٌ {١} |
1. Zajisté poslali jsme NOEMA k lidu jeho (řkouce): „Varuj lid svůj dříve než přijde na ně trest bolestný.“ |
| قَالَ يَا قَوْمِ إِنِّي لَكُمْ نَذِيرٌ مُبِينٌ {٢} |
2. Řekl: „Lide můj, jáť jsem vám varovatelem zjevným; |
| أَنِ اعْبُدُوا اللَّهَ وَاتَّقُوهُ وَأَطِيعُونِ {٣} |
3. abyste uctívali Boha a báli se jej a byli poslušni mne. |
| يَغْفِرْ لَكُمْ مِنْ ذُنُوبِكُمْ وَيُؤَخِّرْكُمْ إِلَىٰ أَجَلٍ مُسَمًّى ۚ إِنَّ أَجَلَ اللَّهِ إِذَا جَاءَ لَا يُؤَخَّرُ ۖ لَوْ كُنْتُمْ تَعْلَمُونَ {٤} |
4. Odpustí vám viny vaše a poshoví vám do lhůty předurčené; zajisté, když přijde lhůta boží, nebude odložena: kéž byste si toho byli vědomi!“ |
| قَالَ رَبِّ إِنِّي دَعَوْتُ قَوْمِي لَيْلًا وَنَهَارًا {٥} |
5. Řekl (pak): „Pane můj, zajistéť volal jsem lid svůj nocí i dnem: |
| فَلَمْ يَزِدْهُمْ دُعَائِي إِلَّا فِرَارًا {٦} |
6. však volání mé rozmnožilo v nich jen prchání. |
| وَإِنِّي كُلَّمَا دَعَوْتُهُمْ لِتَغْفِرَ لَهُمْ جَعَلُوا أَصَابِعَهُمْ فِي آذَانِهِمْ وَاسْتَغْشَوْا ثِيَابَهُمْ وَأَصَرُّوا وَاسْتَكْبَرُوا اسْتِكْبَارًا {٧} |
7. A zajisté pokaždé, když volal jsem je, abys mohl odpustiti jim; zandali prsty uši své a zahalili se oděvem svým a setrvávali (v bludu svém) a vzpychnuli pýchou. |
| ثُمَّ إِنِّي دَعَوْتُهُمْ جِهَارًا {٨} |
8. Pak volal jsem k nim hlasitě: |
| ثُمَّ إِنِّي أَعْلَنْتُ لَهُمْ وَأَسْرَرْتُ لَهُمْ إِسْرَارًا {٩} |
9. na to veřejně jsem k nim mluvil i tajně s nimi jednal v tajnosti, |
| فَقُلْتُ اسْتَغْفِرُوا رَبَّكُمْ إِنَّهُ كَانَ غَفَّارًا {١٠} |
10. a řekl jsem: „Proste za odpuštění Pána svého, neb on zajisté velkým jest v odpouštění. |
| يُرْسِلِ السَّمَاءَ عَلَيْكُمْ مِدْرَارًا {١١} |
11. Sešle na vás nebesa v dešti hojném: |
| وَيُمْدِدْكُمْ بِأَمْوَالٍ وَبَنِينَ وَيَجْعَلْ لَكُمْ جَنَّاتٍ وَيَجْعَلْ لَكُمْ أَنْهَارًا {١٢} |
12. a rozmnoží vám statky i děti vaše; dá vám zahrady a dá řeky vám; |
| مَا لَكُمْ لَا تَرْجُونَ لِلَّهِ وَقَارًا {١٣} |
13. proč tedy nechcete doufati v boží dobrotu? |
| وَقَدْ خَلَقَكُمْ أَطْوَارًا {١٤} |
14. Vždyť stvořil vás přec v tvarech postupných. |
| أَلَمْ تَرَوْا كَيْفَ خَلَقَ اللَّهُ سَبْعَ سَمَاوَاتٍ طِبَاقًا {١٥} |
15. Což neviděli jste, jak stvořil Bůh nebes sedmero v poschodích, |
| وَجَعَلَ الْقَمَرَ فِيهِنَّ نُورًا وَجَعَلَ الشَّمْسَ سِرَاجًا {١٦} |
16. a učinil měsíc, v nich světlem a slunce pochodní? |
| وَاللَّهُ أَنْبَتَكُمْ مِنَ الْأَرْضِ نَبَاتًا {١٧} |
17. A Bůh dal vzrůsti vám ze země vzrůstáním: |
| ثُمَّ يُعِيدُكُمْ فِيهَا وَيُخْرِجُكُمْ إِخْرَاجًا {١٨} |
18. pak dá vám navrátiti se v ni a ven vyvede vás vzkříšením. |
| وَاللَّهُ جَعَلَ لَكُمُ الْأَرْضَ بِسَاطًا {١٩} |
19. Bůh pak jak koberec vám zemi rozprostřel, |
| لِتَسْلُكُوا مِنْهَا سُبُلًا فِجَاجًا {٢٠} |
20. abyste po ní chodili stezkami širokými.“ |
| قَالَ نُوحٌ رَبِّ إِنَّهُمْ عَصَوْنِي وَاتَّبَعُوا مَنْ لَمْ يَزِدْهُ مَالُهُ وَوَلَدُهُ إِلَّا خَسَارًا {٢١} |
21. Řekl pak Noe: „Pane můj, zajisté oni neposlechli mne a následují ty, jichž majetky a děti jediné zkázou je rozmnožili.“ |
| وَمَكَرُوا مَكْرًا كُبَّارًا {٢٢} |
22. A lest vylstili velkou, |
| وَقَالُوا لَا تَذَرُنَّ آلِهَتَكُمْ وَلَا تَذَرُنَّ وَدًّا وَلَا سُوَاعًا وَلَا يَغُوثَ وَيَعُوقَ وَنَسْرًا {٢٣} |
23. řkouce: „Neopouštějte božstev svých: dojista neopouštějte Wadda a Suwá´a, aniž Jaghútse a Ja´úqa a Nasra.“ |
| وَقَدْ أَضَلُّوا كَثِيرًا ۖ وَلَا تَزِدِ الظَّالِمِينَ إِلَّا ضَلَالًا {٢٤} |
24. Tak v blud zavedli mnohé; v nepravostných pak rozmnožiti můžeš jen zbloudění. |
| مِمَّا خَطِيئَاتِهِمْ أُغْرِقُوا فَأُدْخِلُوا نَارًا فَلَمْ يَجِدُوا لَهُمْ مِنْ دُونِ اللَّهِ أَنْصَارًا {٢٥} |
25. Za hříchy své potopeni byli a uvedeni v oheň pekelný: a nenalezli kromě Boha pomocníků. |
| وَقَالَ نُوحٌ رَبِّ لَا تَذَرْ عَلَى الْأَرْضِ مِنَ الْكَافِرِينَ دَيَّارًا {٢٦} |
26. Řekl pak Noe: „Pane můj, neponech na zemi z nevěřících rodiny jediné, |
| إِنَّكَ إِنْ تَذَرْهُمْ يُضِلُّوا عِبَادَكَ وَلَا يَلِدُوا إِلَّا فَاجِرًا كَفَّارًا {٢٧} |
27. neb kdybys ponechal je, zavedli by v blud služebníky tvé a rodili by jen hříšníky, velké nevěrce. |
| رَبِّ اغْفِرْ لِي وَلِوَالِدَيَّ وَلِمَنْ دَخَلَ بَيْتِيَ مُؤْمِنًا وَلِلْمُؤْمِنِينَ وَالْمُؤْمِنَاتِ وَلَا تَزِدِ الظَّالِمِينَ إِلَّا تَبَارًا {٢٨} |
28. Pane můj, odpusť mi a rodičům mým a těm, kdož vstoupí do domu mého, jsouce věřícími, jakož i věřícím mužům i ženám; a záhubou rozmnož nepravostné!“ |
|
