 |
| ن ۚ وَالْقَلَمِ وَمَا يَسْطُرُونَ {١} |
1. Nún. Při PÉRU a tom, co spisují! |
| مَا أَنْتَ بِنِعْمَةِ رَبِّكَ بِمَجْنُونٍ {٢} |
2. Nejsi, z milosti Pána svého posedlý: |
| وَإِنَّ لَكَ لَأَجْرًا غَيْرَ مَمْنُونٍ {٣} |
3. a zajisté schystána jest ti odměna bezvýhradná. |
| وَإِنَّكَ لَعَلَىٰ خُلُقٍ عَظِيمٍ {٤} |
4. Tyt zajisté‘s povahy vznešené: |
| فَسَتُبْصِرُ وَيُبْصِرُونَ {٥} |
5. i spatříš, spatří oni (též), |
| بِأَيْيِكُمُ الْمَفْتُونُ {٦} |
6. kdo z vás (vskutku) jest šílený. |
| إِنَّ رَبَّكَ هُوَ أَعْلَمُ بِمَنْ ضَلَّ عَنْ سَبِيلِهِ وَهُوَ أَعْلَمُ بِالْمُهْتَدِينَ {٧} |
7. Zajisté Pán tvůj ví nejlépe, kdo zbloudil se stezky jeho a ví nejlépe, kdož (dobře) jsou vedeni. |
| فَلَا تُطِعِ الْمُكَذِّبِينَ {٨} |
8. Pročež nebuď poslušen těch, kdož lhářem zvou (tě). |
| وَدُّوا لَوْ تُدْهِنُ فَيُدْهِنُونَ {٩} |
9. Rádi by, kdybys hladce jednal s nimi, aby i oni hladce s tebou jednali. |
| وَلَا تُطِعْ كُلَّ حَلَّافٍ مَهِينٍ {١٠} |
10. A nebuď poslušen žádného z těch, kdož (slavnostně) zaklínají se, hanebných; |
| هَمَّازٍ مَشَّاءٍ بِنَمِيمٍ {١١} |
11. pomlouvačů, s klepy jen obcházejících; |
| مَنَّاعٍ لِلْخَيْرِ مُعْتَدٍ أَثِيمٍ {١٢} |
12. (velkých) zabraňovatelů dobra. přestupníků, zločinných: |
| عُتُلٍّ بَعْدَ ذَٰلِكَ زَنِيمٍ {١٣} |
13. hrubých, mimo to rodem špatných, |
| أَنْ كَانَ ذَا مَالٍ وَبَنِينَ {١٤} |
14. i kdyby mnoho statků měl a potomstva: |
| إِذَا تُتْلَىٰ عَلَيْهِ آيَاتُنَا قَالَ أَسَاطِيرُ الْأَوَّلِينَ {١٥} |
15. jenž, kdež čtena jsou mu znamení naše říká: „Báchorky jsou to starých.“ |
| سَنَسِمُهُ عَلَى الْخُرْطُومِ {١٦} |
16. Poznamenáme jej na rypáku! |
| إِنَّا بَلَوْنَاهُمْ كَمَا بَلَوْنَا أَصْحَابَ الْجَنَّةِ إِذْ أَقْسَمُوا لَيَصْرِمُنَّهَا مُصْبِحِينَ {١٧} |
17. Postavili jsme je na zkoušku, jakož postavili jsme na zkoušku majitele zahrady. když přisáhli, že dojista sčesají datle její za jitra, |
| وَلَا يَسْتَثْنُونَ {١٨} |
18. bez připojení výminky. |
| فَطَافَ عَلَيْهَا طَائِفٌ مِنْ رَبِّكَ وَهُمْ نَائِمُونَ {١٩} |
19. A obešlo ji zničení od Pána tvého mezitím, co spali: |
| فَأَصْبَحَتْ كَالصَّرِيمِ {٢٠} |
20. a za jitra vypadala jak očesaná. |
| فَتَنَادَوْا مُصْبِحِينَ {٢١} |
21. A zvolali na sebe časně za jitra: |
| أَنِ اغْدُوا عَلَىٰ حَرْثِكُمْ إِنْ كُنْتُمْ صَارِمِينَ {٢٢} |
22. „Vyjděte časně na pole své, česat chcete-li!“ |
| فَانْطَلَقُوا وَهُمْ يَتَخَافَتُونَ {٢٣} |
23. A vpřed se brali, šeptajíce si navzájem: |
| أَنْ لَا يَدْخُلَنَّهَا الْيَوْمَ عَلَيْكُمْ مِسْكِينٌ {٢٤} |
24. „Dojista dnes v zahradu nevejde k vám ani jeden nuzný.“ |
| وَغَدَوْا عَلَىٰ حَرْدٍ قَادِرِينَ {٢٥} |
25. Tak z jitra vyšli rozhodnuti. |
| فَلَمَّا رَأَوْهَا قَالُوا إِنَّا لَضَالُّونَ {٢٦} |
26. A když spatřili (zahradu), řekli: „Zajisté v bludu byli jsme: |
| بَلْ نَحْنُ مَحْرُومُونَ {٢٧} |
27. Naopak, (úrody její) jsme zbaveni.“ |
| قَالَ أَوْسَطُهُمْ أَلَمْ أَقُلْ لَكُمْ لَوْلَا تُسَبِّحُونَ {٢٨} |
28. A nejsprávnější řekl nich: „Což neděl jsem vám: Nebudete-li chvály pěti Bohu?“ |
| قَالُوا سُبْحَانَ رَبِّنَا إِنَّا كُنَّا ظَالِمِينَ {٢٩} |
29. Řekli: ,,Chválen budiž Pán náš: myť zajisté nepravostni byli jsme.“ |
| فَأَقْبَلَ بَعْضُهُمْ عَلَىٰ بَعْضٍ يَتَلَاوَمُونَ {٣٠} |
30. A počali si klásti vinu navzájem, |
| قَالُوا يَا وَيْلَنَا إِنَّا كُنَّا طَاغِينَ {٣١} |
31. řkouce: ,,Běda nám, zajisté svévolni byli jsme. |
| عَسَىٰ رَبُّنَا أَنْ يُبْدِلَنَا خَيْرًا مِنْهَا إِنَّا إِلَىٰ رَبِّنَا رَاغِبُونَ {٣٢} |
32. Snad Pán náš nahradí nám ji lepší (zahradou): tak Pána svého prosíme.“ |
| كَذَٰلِكَ الْعَذَابُ ۖ وَلَعَذَابُ الْآخِرَةِ أَكْبَرُ ۚ لَوْ كَانُوا يَعْلَمُونَ {٣٣} |
33. Takový byl trest náš: však trest života budoucího jistě větší bude. kdyby si toho jen byli vědomi! |
| إِنَّ لِلْمُتَّقِينَ عِنْدَ رَبِّهِمْ جَنَّاتِ النَّعِيمِ {٣٤} |
34. Bohabojným pak zajisté schystány jsou u Pána jejich zahrady rozkoše. |
| أَفَنَجْعَلُ الْمُسْلِمِينَ كَالْمُجْرِمِينَ {٣٥} |
35. Či učiníme stejnými ty, kdož do vůle boží jsou odevzdáni a provinilce? |
| مَا لَكُمْ كَيْفَ تَحْكُمُونَ {٣٦} |
36. Jak to přijde, že tak soudíte? |
| أَمْ لَكُمْ كِتَابٌ فِيهِ تَدْرُسُونَ {٣٧} |
37. Aneb Knihu máte, z níž se učíte, |
| إِنَّ لَكُمْ فِيهِ لَمَا تَخَيَّرُونَ {٣٨} |
38. že dle ní dostanete cokoli si vybéřete? |
| أَمْ لَكُمْ أَيْمَانٌ عَلَيْنَا بَالِغَةٌ إِلَىٰ يَوْمِ الْقِيَامَةِ ۙ إِنَّ لَكُمْ لَمَا تَحْكُمُونَ {٣٩} |
39. Aneb dána vám, byla přísaha, pro nás závazná, sáhající až do dne zmrtvýchvstání, že dostanete, co sami usoudíte? |
| سَلْهُمْ أَيُّهُمْ بِذَٰلِكَ زَعِيمٌ {٤٠} |
40. Taž se jich, kdo z nich jest toho ručitelem? |
| أَمْ لَهُمْ شُرَكَاءُ فَلْيَأْتُوا بِشُرَكَائِهِمْ إِنْ كَانُوا صَادِقِينَ {٤١} |
41. Anebo společníky mají? Nechť tedy předvedou společníky své, jsou-li pravdomluvnými! |
| يَوْمَ يُكْشَفُ عَنْ سَاقٍ وَيُدْعَوْنَ إِلَى السُّجُودِ فَلَا يَسْتَطِيعُونَ {٤٢} |
42. V den, kdy obnaženy budou holeně a vyzváni budou k padnutí na tváře své - tu nebudou s to, (tak učiniti). |
| خَاشِعَةً أَبْصَارُهُمْ تَرْهَقُهُمْ ذِلَّةٌ ۖ وَقَدْ كَانُوا يُدْعَوْنَ إِلَى السُّجُودِ وَهُمْ سَالِمُونَ {٤٣} |
43. Sklopeni budou zrakové jejich a potupa je pokryje, neb vyzváni byli k padnutí na tváře své, když byli bezpečni. |
| فَذَرْنِي وَمَنْ يُكَذِّبُ بِهَٰذَا الْحَدِيثِ ۖ سَنَسْتَدْرِجُهُمْ مِنْ حَيْثُ لَا يَعْلَمُونَ {٤٤} |
44. I ponech mne a ty, kdož vylhaným nazývají toto vyprávění: postupně přivedeme na ně (zkázu), zkad jí netuší. |
| وَأُمْلِي لَهُمْ ۚ إِنَّ كَيْدِي مَتِينٌ {٤٥} |
45. A dlouho poshovím jim, neb lest má jest jistá. |
| أَمْ تَسْأَلُهُمْ أَجْرًا فَهُمْ مِنْ مَغْرَمٍ مُثْقَلُونَ {٤٦} |
46. Či žádáš od nich odměnu, když přece dluhy přetíženi jsou? |
| أَمْ عِنْدَهُمُ الْغَيْبُ فَهُمْ يَكْتُبُونَ {٤٧} |
47. Či znají věci skryté, jež (snad) spisují? |
| فَاصْبِرْ لِحُكْمِ رَبِّكَ وَلَا تَكُنْ كَصَاحِبِ الْحُوتِ إِذْ نَادَىٰ وَهُوَ مَكْظُومٌ {٤٨} |
48. Pročež trpělivě vyčkávej rozsudek Pána svého a nebudiž jako onen v rybě, když volal k Bohu v tísni dusivé. |
| لَوْلَا أَنْ تَدَارَكَهُ نِعْمَةٌ مِنْ رَبِّهِ لَنُبِذَ بِالْعَرَاءِ وَهُوَ مَذْمُومٌ {٤٩} |
49. Nebýti toho, že dostihlo jej dobrodiní od Pána jeho, byl by býval vyvržen na (břeh) pustý, pohaněn. |
| فَاجْتَبَاهُ رَبُّهُ فَجَعَلَهُ مِنَ الصَّالِحِينَ {٥٠} |
50. Ale vyvolil si jej Pán jeho a učinil jej jedním ze spravedlivých. |
| وَإِنْ يَكَادُ الَّذِينَ كَفَرُوا لَيُزْلِقُونَكَ بِأَبْصَارِهِمْ لَمَّا سَمِعُوا الذِّكْرَ وَيَقُولُونَ إِنَّهُ لَمَجْنُونٌ {٥١} |
51. Málem pak srážejí tě k zemi ti, kdož neuvěřili, pohledy svými, když slyší Napomenutí - a říkají: „On věru jest Džinny posedlý.“ |
| وَمَا هُوَ إِلَّا ذِكْرٌ لِلْعَالَمِينَ {٥٢} |
52. Však jest to jen Napomenutí veškerenstvu. |
|
